Drobečková navigace

Superb na Lomech

Ze vzpomínky pana Miroslava Kučery. člen sboru od roku 1951

Požární sbor Lomy patřící tehdy pod okres Dobruška byl v 50. letech velice aktivní a také úspěšný. Až na krajské úrovni členové předváděli ukázky požárního výcviku. Tomu následovalo i ocenění Okresní inspekce požární ochrany v Dobrušce. Díky tomu byl sboru v dubnu 1958 přidělen vojenský osobní automobil Škoda Superb.  

"Z pověření Okresního národního výboru v Dobrušce, odborem inspekce požární ochrany, jsem byl zplnomocněn převzít vozidlo u vojenského útvaru v Jaroměři. Při předávání byl podplukovník zděšen, že máme v úmyslu s vozidlem odjet po vlastní ose. Vozidlo stálo v garáži nehnutě již dlouhou dobu, zarovnáno, ve velmi zbědovaném stavu, s prázdnými pneumatikami, o baterii ani nemluvě. Tam jsme přijeli na motocyklu a nic jiného jsme neměli. Ale nakonec to dopadlo. Ale již při cestě domů nám v obci Rovné praskla brzdová hadice. Na vyproštění z příkopu byl sjednán traktor a pro sjezd do naší osady byl použit koňský vůz, který sloužil jako závěs pro brždění z kopce k zbrojnici. Před odjezdem mi podplukovník mimo jiné sdělil, že toto vozidlo do konce 2. světové války sloužilo u tehdejšího Gestapa v Pardubicích. Po válce k inspekcím generality Československé armády." 

fotografie z roku 1965  

Automobil v kasárnách prošel kompletním přelakováním z šedivé německé na zelenou khaki naší armády a přečalouněním. Na fotografiích je vidět, že již na vozidle chybí některé původní vybavení (přední a zadní notek, levé koncové světlo, výklopná směrová světla, boční hledáček, držáky kanystrů, houkačky před maskou) a některé komponenty již pochází z poválečné výroby jako např. přední světla, nárazník, na blatníku směrovky a zpětná zrcátka, zadní světla, karburátor, vzduchový filtr a nádrž chybějí, zadní kola jsou menší šestnáctipalcová, převodovka již pochází z nákladní Škody 256, součásti palubní desky jsou již vyměněny, přemístěny nebo chybí a samotná deska má více nevyužitých otvorů než je třeba. Naštěstí alespoň štítky byly dochovány.  

fotografie pořízené na konci 90. letech 

 V roce 2000

vozidlo prošlo opravou, aby bylo schopné projít státní technickou kontrolou. Bylo nutné snížit vůle přední nápravy, přetěsnění přírub chladiče, přečalounění sedadel a stahovací střechy. Zásadní problém tehdy byly pneumatiky. Původní, které byly vyráběny pro Wehrmacht 190x18 již nebyly k dostání a musely být nahrazeny dvacetipalcovými koly, které se hodily například z předku Zetora 50. V roce 2001 byla oprava dokončena a v září se Superb účastnil celorepublikového hasičského sjezdu v Litoměřicích, kam již byl schopen dojet po své vlastní ose.  

Superb se dostal do značného podvědomí a účastnil se spousty oslav, výročí a výstav s hasičskou či vojenskou tématikou. Již v roce 2007 při běžné výměně oleje bylo zjištěno, že litá ložiska klikového hřídele ubývají a generálka motoru bude nevyhnutelná.

Na podzim roku 2012

jsme generálku započali a když se do něčeho sáhne, tak to tím někdy nekončí. Po demontáži motoru byly odhaleny další nedostatky na přední nápravě. A když už byla i náprava venku, tak jsme se do toho dali "z gruntu" počínaje pískováním celého rámu. Při generálce zadního diferenciálu bylo zjištěno, že celé ústrojí je mazáno pístovým čerpadlem a píst je uražený od ojnice. Nechce se pomyslet na to, co by se mohlo v budoucnu stát, kdyby se diferenciál z rámu nesundával. Velkým úspěchem bylo, když se podařilo objevit a zakoupit originální obal převodovky a do něho vyrobit ozubená kola a hřídele, aby převodovka měla správné převodové poměry. Zde je již jisté, že když jsme takhle daleko, tak renovaci provést do největší originality a vrátit tak vozidlu podobu, v jaké vyjel v roce 1943 z škodovácké továrny.   

Píše se rok 2024 a šassi s agregátem jsou téměř hotovy a zbývají karosářské a čalounické práce v četně střechy. Ale i tyto obory ještě budou časově náročné.